MTB

Z Bratislavy do Senice cez Malé Karpaty

08.11.18
Už jen pár dní bude trvat, než se z naší tříčlenné rodiny stane čtyřčlenná a vím, že tento rok už se na kole nepodívám dál než do práce. Takže si beru na konci srpna celodenní pondělní volno a přemýšlím, kam vyjet. Přestože jsem si po horských výletech říkal, že Vysočina by stačila, už dlouho mě lákaly Malé Karpaty. Našel jsem vhodné vlaky, vhodnou trasu a krátce po šesté už stál na brněnském nádraží. Mám rád ten pocit, kdy ostatní jdou do práce a mně čeká den v přírodě za parádního počasí. Do mraveniště na hlavním brněnském nádraží se vrátím až pozdě večer.

Cesta na Slovensko se naskytla i díky tomu, že kamarád si na kole pokazil koleno, prý blbnul. Takže sešlo z výjezdu do rakouského předhůří Alp v den, kdy 30 stupňů ve stínu bylo nedosažitelným snem, a nakonec jsem tak skončil sám v Bratislavě. Před osmou jsem vylezl na hlavním nádraží, prošel ranními davy spěchajícími do práce, podjel trať a než jsem zamířil nahoru ke Kamzíku, doplnil jsem proviant v místní samoobsluze. A raději jsem si koupil i doma zapomenutý toaletní papír. Co kdyby...

Trasa

Bratislava, hlavná stanica - Revín - Koliba - Kamzík - Spariská - Biely kríž - Kozí chrbát - Tri kamenné kopce - Pezinská Baba - sedlo pod Javorinou - Čermák - Hubalová - Panský dom - sedlo Skalka - Sklená huta - sedlo Uhliská - Amonova lúka - Mon Repos - Červená hora - Brezinky - Buková - Tŕstie - Rozbehy - Cerová - Jablonica - Osuské - Prietrž - Brestové - Senica

Výškové metry na Kamzík přibývaly, až jsem se ocitl na turistické značce. Přestože o víkendu či odpoledne zde bude asi živo, našel jsem tu toho dne jedinou maminku s kočárkem. Pustil jsem se po trase, která na mapě slibovala jen nízké kopce do 650 metrů nad mořem, ale jak se brzy ukázalo, zvlněnost terénu byla mnohdy až... no nepříjemná.

Po dobře značené trase 047 jsem pokračoval přes Spariská a Bílý kříž (Biely kríž), kde jsem si zmožen náročnými prvními kilometry dával už druhou přestávku i svačinu. Až později jsem si funíc v sedle říkal, že kdybych byl býval věděl, co mě tu čeká, byl bych sem býval nejezdil. Ale že bych se nějak odchýlil od původně vytyčené trasy, to zase ne. Vymyslel sis to chlapče, tak se koukej snažit. Po asfaltu se jelo jen krátce, většinou se střídala pěkná lesní pěšinka (spíš menšinou) s převažující širokou lesní cestu s povrchem, který nemám rád ani trochu. Vyjeté koleje byly často vysypané středně velkými kameny či štěrkem, na kterém není chvíli klidu na kochání se krajinou, ruce a zadek poskakují a člověk si připadá jak na kosmodromu.

Projel jsem úbočím Somáru, udýchaný dojel pod Koňské hlavy a s nadějí vyhlížel Pezinskou Babu. Zatím jsem si to moc neužíval. Konejšilo mě akorát parádní počasí končícího léta. Třicetistupňová horka byla pryč, ráno a dopoledne v lese bylo svěží a čerstvé.

Konečně na Pezinské Babě

Občerstvení na Pezinské Babě přišlo vhod. Kromě mě tady byli jen dva bajkeři středního věku a vrchní. Jediné teplé jídlo za celý den zaujala zelňačka, k tomu nezbytná kofola. Vodu jsem si musel dokoupit, klimatická změna a sucho přišly už i sem a spodní voda není.

Pokračování mi bere rychle nabyté síly. Cesta je v hrozném stavu, válejí se po ní velké volné kameny, kolo uskakuje, takže je to spíš cyklokros. Navíc cesta od Pezinské Baby najednou není značená a na rozcestnících se znovu objevila až zhruba po dalších 40 kilometrech. Proč to tak je, jsem skutečně nepochopil. Naštěstí jsem jel poprvé s offline mapou v mobilu, bez ní bych se asi tentokrát rychle ztratil. Technologické vychytávky moc nemusím, ale tato má něco do sebe. Místo vyndavání papírové mapy na každém rozcestí stačí sáhnout do kapsičky pro mobil. Na řidítkách jsem jí nikdy nevozil.

Za Pezinskou Babou už je úplná krajina nikoho. Fascinují mě obrovské holoseče, na které už nejsem zvyklý, stejně jako staleté buky, které vytvářejí až mystické prostředí ve spojení s tichem a liduprázdnem. Pod Čertovým kopcem odpočívám, je tu cítit přicházející podzim. Čeká mě sjezd, ale ani při něm si neodpočinu, bohužel. Hodně tápu na rozcestí Hubálová, než zjistím, že dveře do obory jsou otevřené. Tady se asi ale jezdí občas auty, takže cesta je výjimečně dobrá. Ale jen do chvíle, než se dostanu k rozcestí v sedle Skalka. Pokračuje totiž dlouhá monotónní cesta podél plotu, jen taková úzká a nepříliš komfortní pěšina. Tady zjišťuju, že moje propočty o ujetých kilometrech zaostávají zhruba o dvě hodiny a dobře mi tedy není. A to až do sedla Uhliská, do kterého tlačím kolo pěšky, v tu chvíli z posledních sil, protože vůle mě na chvíli opustila a křeče naopak chytaly. Cesta dál byla opět plná kamení, až od Amonovy lúky se její charakter trochu změnil k lepšímu. Postupně jsem si všiml, že kolem je řada krasových jevů, že jsem v Plaveckém krasu, a už jsem nejel ani do tak vysilujícího kopce, takže mě to zase začalo bavit. A zvlášť poté, kdy jsem sjel do údolí a směřoval k Bukové.

Z lesa venku

Najednou se tempo z plazivého proměnilo v příjemně ubíhající a kolem nebyl jenom les, ale svítilo na mě sluníčko. Takže jsem s jednou přestávkou, kdy jsem se kochal výhledy na malokarpatský hřeben, vyštrachal zpět do kopce na Tŕstie. Krátce před ním jsem opustil trasu 047, která mě, alespoň tedy v mapě, provázela hned od rána. Tady jsem na výhledy musel zastavit, zvlášť na jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích. Po loukách jsem pokračoval k větrné elektrárně, pod kterou rostly fantastické ostružiny, a pak už mě čekal jen sjezd nejdříve přerušený rozhlednou Rozbehy, pod níž debatovala cikánská rodinka, a zastávkou na švestky v Cerové.

Na vlak jsem mohl sednout už v Jablonici, ale naznal jsem, že po rovině do Senice to zvládnu. Benefitem prodloužené štreky byla zrající jablka v dlouhé aleji. Konec léta je v tomto ohledu úžasný, protože svačina v batohu se vždy doplní sběrem ovoce přímo ze stromu. A ač na každé jabloni byla cedule Predané, na chuť jsem si přeci jen utrhl. Kopec z obce Prietrž jsem jakž takž vyjel a Senicí jen prosvištěl na odlehlé nádraží. Nepříliš dobrý dojem z města završil bizarní výjev u nádraží. Na zpustlém a plevelem zarostlém pozemku stál vyřazený autobus s obrovskou plachtou a nápisem „Na prodej“.

Usedám do vlaku

Nicméně dojem ze Senice nemohl přebít dojem z celého dne. I když jsem se dlouho bál, abych vůbec stihl vlak, a nadával si za dost náročný terén, skončilo to jako obvykle. Tedy uspokojením, že jsem mohl strávit den na kole v přírodě, příjemnou únavou po 105 kilometrech a těšením se do vlaku a do postele. Příjemným doplněním bylo pivo v nádražce v Kútech. A pak už jen nostalgie vyplývající z toho, že mi bylo zřejmé, že v nadcházejících týdnech a měsících mě čekají radosti a starosti zcela jiného ražení.

--
Pozn. redakcie: Prosíme všetkých MTB bikerov, aby sa počas jazdy správali ohľaduplne k iným účastníkom "premávky" a prispôsobili svoju rýchlosť v úsekoch, kde existuje predpoklad stretu s pešími turistami.

 
 
Najnovšie články autora
 
MTB Z Bratislavy do Senice cez Malé Karpaty Už jen pár dní bude trvat, než se z naší tříčlenné rodiny stane čtyřčlenná a vím, že tento rok už se na kole nepodívám dál než … » celý článok 08/11/18 Zdenek Meitner Malé Karpaty, Záhorie
Cyklotúra Z Kojetína přes Hostýnské vrchy a Beskydy Poprvé mě dva kamarádi, vášniví cyklisti, berou s sebou na jejich každoroční přejezd Hostýnských vrchů a Beskyd s jasným cílem na chatě u kamaráda na Mazákovi pod Lysou horou. Mám z toho respekt. Ne že bych se podceňoval, ale délky jejich tras nejsou pro čajíčky. Letos se pojede z Kojetína 130 kilometrů včetně výjezdu na Pustevny. Hoši snili i o Lysé, ale jak se ukázalo, nestihli bychom to za světla a kdo ví, jestli bychom to vůbec zvládli. Nicméně přejezd dvou pohoří i bez Lysé byl atraktivní cyklisticky i krajinářsky. 07/12/17 Zdenek Meitner Svet
Cyklotúra Ze Staré Paky přes Krkonoše do Nového Města Krkonoše jsou mé oblíbené, proto když se naskytla možnost vzít si v pátek v práci volno a spojit je s víkendem, rozhodl jsem se rychle. Navíc na pár dní polevila tropické vedra, která cyklistice nepřejí. Možná jsem asi i trochu přecenil, plánovanou trasu jsem však nakonec ujel. Mám však dojem, že horských scenérií jsem si neužil tak, jak jsem si představoval, když jsem kolo tlačil do prudkých kopců, případně se přemlouval do šlapání maje přehozeno na nejlehčí převod. 26/11/15 Zdenek Meitner Svet
Najnovšie články na titulke
 
Cyklotúra Na Poledník z Modravy s cyklovozíkom Neplánované výlety bývajú častokrát najlepšie. Len tak sa nechať viesť chuťou, intuíciou či počasím a vychutnávať si to, na čo … » celý článok 29/11/18 Jitka Švarcová Svet
Extra Najvyššie vrchy SR - najvyššie body okresov Zoznamov najvyšších vrchov geomorfologických celkov je publikovaných niekoľko, každý si môže vybrať. Pridanie ďalšieho by neprinieslo nič nové, len ďalšiu diskusiu o rozdieloch. A tak pre inšpiráciu pridám zoznam najvyšších vrchov, vŕškov a kót - bodov našich sedemdesiatich deviatich okresov. 25/11/18 Peter Šufliarsky Malá Fatra, Nízke Tatry, +
Cyklotúra Ľubochnianska dolina s deťmi Po dvoch rokoch od našej prvej cyklonávštevy Ľubochnianskej doliny sa sem konečne vydávame aj s deťmi skúsiť prebicyklovať časť doliny. A tak ako doplnenie môjho prvého článku o doline by som chcela priniesť pár informácií, ako vyzeral prechod doliny na bicykloch s ratolesťami. Na cyklistiku si vyberáme pekný júlový deň, sobotu. Predpoveď hlási slnečné počasie, ktoré by nemal narušiť dážď ani búrky. Tak snáď to vyjde. Cieľ, respektíve miesto, kde sa budeme otáčať na spiatočnú cestu, určený nemáme. Uvidíme podľa toho, ako to budú zvládať deti. Je to naša prvá spoločná cyklonávšteva Ľubochnianskej doliny. 22/11/18 Jana Bílešová Veľká Fatra a Choč

 
 
 
Verzia pre tlač
  • text  fakty  fotky  
Vriace fórum RSS vriaceho fóra
Z Bratislavy do Senice cez Malé Karpaty 30/11/18 10:28 2 príspevky
Fakty
  • Pohoria
    • Malé Karpaty (CHKO Malé Karpaty) a Záhorská nížina (Chvojnická pahorkatina a Borská nížina)

  • Počet dní
    • 1

  • Trasa
  • Nadmorská výška
    • max: 660 m n. m. – traverz Skalnatej

    • min: 166 m n. m. – Bratislava

  • Prevýšenia
    • stúpanie: 3097 m

    • klesanie: 3070 m

  • Vzdialenosť
    • 100 km

  • Náročnosť
    • 4

  • Ročné obdobie
    • leto

  • Dátum túry
    • 27.08.2018

  • Štart trasy
    • šírka: 48.158401 ° SŠ
      dĺžka: 17.106742 ° VD
      » Mapa

  • Koniec trasy
    • šírka: 48.666265 ° SŠ
      dĺžka: 17.334887 ° VD
      » Mapa

  • Voda
    • Máriin prm., Jarošova studn., Zbojnícka studňa, studn. Himligárka, bufet Biely kríž, Silnického prm., sedlo Pezinská Baba, studn. Modranská baba, prm. pod Hubalovou, prm. Sklená huta, prm. Kolovrátok, prm. Amonova lúka, prm. Mon Repos, Jaskyniarska studn.

  • SHOCart mapy
  • Doprava
    • Bratislava (vlak, bus)
      horský bicykel
      Senica (vlak, bus)

Login prihlás sa alebo registruj
zapamätať



Vytvorením používateľského konta súhlasíte s podmienkami použitia HIKING.SK, ktorých súčasťou sú aj informácie o spracovaní osobných údajov.

0.71