Prejdi na obsah

Hiking.sk Zavrieť

Prihlás sa do svojho konta
alebo sa zaregistruj

Fotoarchív: Richard Gasperotti
Fotoarchív: Richard Gasperotti Zatvoriť

Rozhovor Gaspiho cesta freeride cyklistu

Voľnosť, sloboda, bezprostrednosť, pohoda a užívanie si života a jazdenia plnými dúškami - to je český freeride cyklista Richard Gaspi Gasperotti. Gaspi si plní svoj sen jazdenia vo voľnom teréne na zaujímavých miestach vo svete a prostredníctvom jeho dokumentov s názvom ZAM, ktorý v mongolčine znamená cesta, sa vydáva na dobrodružnú cestu spolu so svojou partiou, aby našli nové traily na jazdenie a spolu s miestnou cyklokomunitou sa oboznámia so zvyklosťami a kultúrou navštívených krajín.

Môžete si vychutnať Gaspiho oku lahodiacu jazdu, súzvuk freeridera s bicyklom je úchvatný. Trip ZAM odštartoval v roku 2012 cestou do Mongolska. (ZAM: Mongolsko, Nové Mexiko, Česká republika, Sardínia, Taiwan, Azerbajdžan, Balkan trip, Murmansk).

Oslovila som vysmiateho pohoďáka, ktorý mi ochotne poskytol rozhovor.

1. Gaspi mohol by si nám priblížiť tvoje začiatky jazdenia?

Moje začátky jsou hodně dinosauří, začal jsem jako malej kluk s bikrosem ještě v silné době komunismu pod hlavičkou Svazarmu, to mi bylo cca 9 let.

[ Tipy na túry a aktuality z hôr môžeš sledovať aj na našom FacebookuInstagrame ]

Po revoluci s příchodem horských kol jsem se vrhnul hned do závodů XC, byli to hodně oldschool začátky. Pak se začal v '96 roce kombinovat pohár XC i se Sjezdem a následně rozdělil. Já víc tíhnul k adrenalinovější odnoži cyklistiky, takže jsem se vydal tímto směrem… Prostě z kopce dolů.

V roce 2001 jsem poprvé vycestoval do Kanady a měl jsem tu možnost hned jezdit s hlavními Freeride stars té doby jako Wade Simmons (Grandfather of Freeriding), Dave Watson (přeskok přes Tour de France), Dangerous Dan Cowan (Fowrider / Flowshow), Andrew Shan-dro (SGC) nebo Thomas Wanderham.

Hned další rok jsem startoval jako první Evropan na Red Bull Rampage… A pak už to letělo.

Gaspi je štvornásobným účastníkom najväčšej freeridovej súťaže Red Bull Rampage, ktorá sa koná v Utahu. Jazdec sa snaží predviesť efektívnu jazdu s trikmi (pozn. autora).

2. Čo bolo Tvojím hlavným podnetom k projektu ZAM a aké posolstvo by si chcel odovzdať?

Hlavním podnětem byl kámoš Lukáš Jusko (simpleride), který zburcoval bandu - Adam Maršál (fotograf) a Marty Smolík (kameraman) a vyrazili jsme směr Mongolsko, "zam" je v mongolštině cesta. Hlavním poselstvím je šířit cyklistiku, sdílet ježdění, objevování nových lokalit a pomoct lokální bike komunitě, díky tomu máme neuvěřitelný feedback.

3. V ktorej navštívenej časti krajiny sa Ti najlepšie jazdilo a čo Ťa tam najviac upútalo?

Každá země / oblast je něčím specifická a nedá se říci, že je ta či ona lepší. Spíše třeba největší kontrast byl v Azerbaijanu, kde Baku je taková malá Dubaj a cca 100 km za městem bydlí lidé v kamených domech jako v marockých horách. Krajina je tam hodně rozmanitá od puště až po vysoké kopce Kavkazu a to třeba na 300 kilometrech… Dá se jezdit skoro všude, fakt bomba.

4. Máš spätné odozvy k projektu ZAM?

Ano, mám a to z každého ZAM-u, ale to je asi kapitola sama pro sebe, protože je toho opravdu mooooc, ale jeden příklad za všechny: ZAM 4 Sardínie, ostrov Itálie, ale je to takový stát ve státě, dodnes se tam například drží vendeta atd… Po naší návštěvě a dokumentu, lokální bikeři dostali finanční injekci od Evropské unie na nákup rentových kol, rozvoj cykloturistiky, guding atd… Dokonce jsme jim posílali metodický plán pro základní školy a oni začali vyučovat cyklo jízdu v rámci tělesné výuky.

5. Čo pre teba znamená freeride?

Freeride je pro mě svoboda, že můžu jezdit na kole kdy chci a kde chci. Opravdový freeride na kole beru jen ten na oči, což znamená že si kolo nesu na kopec a rovnou si mapuju cestu dolů, žádné přípravy, jen čistá lajna napoprvé.

6. Aká je tvoja fyzická a psychická príprava?

Hodně jsem se začal věnovat protahování hlavně nohou, cvičení na labilních podložkách s vlastní vahou a XC tréninku. Je to skoro podobný zápřah jako klasický vrcholový sportovec. Meditace je nedílnou součástí mého života, abych si hlavně uvědomil, proč tu jsem a co mi za co stojí. Ale k tomu potřebuji vždy klid nejraději ráno po ledovém sudu.

7. Praktizuješ nejakú formu meditácie, sústredenie pozornosti, čo využiješ pri jazde náročným terénom?

Při jízdě se snažím stoprocentně soustředit na terén, zamyslet se na něco jiného může dost bolet. Ale snažím se před jízdou si v hlavě projet skoro celou lajnu nebo alespoň ty nejzásadnější místa.

8. Aké je tvoje životné motto?

No tak v průběhu života ty motta člověk trošku mění, takže to moje aktuální je: Můj vyměřený čas tady, chci strávit jen s lidmi, kteří si to zaslouží!

9. Pôsobíš uvoľnene, pohodovo a je vidieť, že si biking a život užívaš. Ako to robíš?

Většinou to tak vypadá, ale vše nese i stinné stánky…. Klaun v cirkuse taky není pořád happy. Snažím se vše užívat a prožívat, jsme tu přece jen na návštěvě a vše je zkouška nebo výzva.

10. Aké pocity zažívaš pri jazde?

To záleží na tom jak se ráno probudím. Pokud jde o freeriding v divočině tak je to nejůžasnejší pocit… když sjedeš stěnu, kterou ještě nikdy nikdo nedával.

11. Najkrajší a najhorší zážitok na biku?

Nejhezčí zážitek je vždy když si můžu chytit řídítka, prostě je předemnou další krásnej den a výzva. Nejhorší? Ty kdy mi zubatá brousila kosu o jazyk.

12. Aká je tvoja spolupráca s lokálnymi jazdcami?

Pokud se týká Čech, tak jsem se starou freeride partou stále v kontaktu a navštěvuju je v jejich revírech, to platí i o klukách ze světa. Jinak spolupráce s lokály v destinacích, které navštěvujem je vždy otevřená a hlavně kluci by se rozdali, jsou u vytržení, že je přijedeme točit, fotit, je to super atmoška.

13. V Taiwane sme mohli obdivovať nádherný prales. Ako na teba pôsobil a ako sa Ti jazdilo v taiwanskej džungli?

Na Taiwanu to neni vůbec sranda, je to většinou neprostupná džungle nekdě i s dost velkými pavouky. Traily jsou tam hodně těžko udržitelné, příroda si svoje území bere rychle zpět. Proto je na celém Taiwanu něco málo jen přes sto Mounta-inbikerů.

14. V ZAM 7 Balkan trip si jazdil s lokálnymi jazdcami po krásnych trailoch. Môžeš nám ich priblížiť?

Balkán je hodně velký a rozmanitý. Kluky z Kosova jsem musel například učit, že když staví odraz, musí mít i dopad. Balkán mi prostě připomíná bikování u nás před 15 lety.

Kluci z Bosny a Hercegoviny do toho ale šlapou z ostra a loni pořádali třeba DH závod bodovaný UCI C1.

15. Akú špecialitu si ochutnal v Mongolsku?

Ani mi nemluv… Kozí mletý maso… Žádné koření… Nic… blllle.

16. V azerbajdžanskej divočine sme mohli vidieť Tvoj pekný prejazd cez padnutý strom. Ako sa Ti tam jazdilo?

Strom byl kousek od hlavního trailu ve ski resortu Qabala a vyhecoval to Michal Maroši, který byl jako host na ZAM 6. Jinak Azerbaijan nás překvapil jedovatými hady, který se zrovna v hojné míře zahnizďovaly na červených skalách a zásadní informací, že na pouštích v okolí Baku je největší výskyt černé vdovy. Od té doby jsme nepokládali tašky na zem.

17. V Novom Mexiku si sa ponoril do mrazivej vody. Otužuješ sa?

Jo, jo, v dnešní době každej blbne s Wind Hoff Metodou, já si dávám každé ráno ledovu sprchu nebo jdu na zahradu do sudu.

18. Aký bol zážitok z prejazdu na sarajevskej bobovej dráhe, ktorá bola postavená pre Olympijské zimné hry v roku 1984?

Bylo to super, jen je to turistická atrakce a když mi ve třetí zatáčce zachrastí vysílačka a kameraman do ní řve, že to musím zastavit, protože vlezli do dráhy dvě třídy základky a jdou v protisměru, tak to už zas taková sranda neni.

19. Aké traily v Čechách ste jazdili s tvojím hosťom Geoffom Gulevichom? Pôsobili ste ako zohratá dvojka.

Geoffa znám od jeho 14 let, když jsme spolu v Kanadě točily pro Diggera, jsme stejná krevní skupina, takže si nemusíme ani nic moc říkat. Je to prostě pohodář a parťák, kterej dostal přezdívku Krakonoš tady v Čechách. A odjížděl s hláškou "Ty Volé". Ale nejvíce času jsme strávili na trailech v Krušných horách.

20. Najnovší ZAM 8 ste podnikli v divokej časti Ruska. Aké si tam mal podmienky na jazdenie?

Rusko je prostě pořád Rusko no, Kola je poloostrov a my jsme se probojovali až za nejsevernější přístav Murmansk do vesnice Teriberka. 4 stupně, 80 km/h boční vítr a jízda na útesu je fakt maso. Jediné, co nám hrálo do karet pro natáčení, bylo světlo, tma byla maximálně 10 minut. Zima, mokro a pochmurné podmínky domalovali obrázek tohohle takřka zapomenutého kusu země Ruska k dokonalosti.

21. Plánuješ natočiť ďalšiu časť ZAM? Ktorá oblasť Ťa láka?

Plánovali jsme ZAM 9, bylo hodně dohadů kam jet, chtěli jsme autem, když už máme velkou Adventure Mercedesku, ale zabrzdila nás hysterie Covid 19. Tak snad příští rok.

22. Čo by si odkázal našim cyklohikingáčom?

Žijte každý den naplno, stejně odsud nevyváznem živý.

Gaspimu ďakujem za rozhovor a prajem pohodové jazdenie vo veľkých horách.

Fotoarchív Richarda Gasperottiho

Fotogaléria k článku

Najnovšie